Nyní bylo třeba najít vhodnou popelnici, na cestě k ní nás provázel šéf všech recyklopopelářů – Eda. Když jsme popelnici konečně našli, dovalili na Náměstí Svobody a otevřeli, objevili jsme vzkaz, podle kterého se všechny potřebné informace nacházejí v knihovně. Nejbližší knihovna byla Mahenova, a opravdu, v dětském oddělení čekala na každou recyklobandu brožura s popisem jak a kde třídit odpad. Bylo to v celku jednoduché, vytáhli jsme si odpadek z centrální popelnice a běželi ho vytřídit na příslušné místo, kde na nás ovšem čekaly nelehké úkoly. Ale i ty jsme úspěšně splnili a nakonec celou popelnici roztřídili. Teď už na dně zbývalo jen šest posledních odpadků, které bylo třeba odvézt do spalovny.
Po cestě jsme také od kolemjdoucích zjišťovali, zda třídí odpad, popřípadě jaký, a svoje poznatky zapisovali do tabulky v brožurce. Ve spalovně na nás čekala milá paní, která nám popovídala o cestě odpadků z popelnice až do pece či k dalšímu zpracování, a následně nás dokonce po spalovně provedla. Revoluční den jsme zakončili opět v Lužánkách, dostali jsme biobonbóny a diplomy za nejlepší recyklopopeláře od Edy, a potom už hurá domů – třídit odpad!
Julča
Přílohy:
