V pátek jsme se vydali na několikahodinovou cestu do Teplic nad Metují, kde jsme měli spát na místní střední škole. I přes pár komplikací jsme se do Teplic nakonec dostali a ubytovali se.
V sobotu jsme už plní sil vyrazili do skalního města Adršpach přes Vlčí rokli. Zde jsme se rozdělili na oddíly a prošli si celé skalní město. Viděli jsme Velký i Malý Adršpašský vodopád, Milence, Starostu, Starostovou, jezero Pískovna a mnoho dalšího. Ke konci jsme se také projeli se na lodičkách po Adršpašském jezeře. Po návratu nás čekala jen večeře a oddílový program.
Třetí den začal cestou na nedalekou vlakovou stanici a vydali se do Náchoda. Kolem Náchoda se vyskytuje spousta pevností z období před druhou světovou válkou. Jsou z de i větší pevnosti, které se dají projít a slouží jako muzea. Bohužel letos jsou tyto větší pevnosti zavřené z důvodu rekonstrukce, ale i přes to jsem se na pevnosti podívali a narazili i na jednu otevřenou. Večer si pro nás Barča s Makyšou připravily rukodělku. Vyráběli jsme sovičky ze dřeva a jiných přírodnin.
V Pondělí byl v plánu výlet a sprchování. Ráno jsme vyrazili vlakem do České Metuje a dál pokračovali do skalního bludiště a vyhlídky kousek od Ostaše. Po cestě zpátky jsme prozkoumali Sluj Českých bratří. Večer jsme sledovali pohádku Princ a Večernice, která se natáčela v okolí Teplických skal.
Úterý se neslo ve znamení hledání pokladu dávného majitele teplického zámku, pana Alfréda z Teplic. V jedné z knih, které po něm zůstaly v místní knihovně jsme totiž objevili šifru, která nás zavedla k části mapy. Doufali jsme, že nás zavede k jeho bájnému pokladu, který ukryl před lupiči, kteří přebývali dříve v místních skalách. Po cestě jsme ale museli překonat mnoho nástrah, například projít spletitým bludištěm Teplických skal až k rozhledně Čáp, ze které byl krásný výhled po celém okolí. U rozhledny jsme museli projít nebezpečnou skalní cestou, kterou strážil duch místních skal, aniž bychom spadli do propasti. Po splnění tohoto úkolu nám duch ukázal druhou část mapy. Ta nás zavedla na nedaleký skalní hrad Bischofstein, kde byl již ukryt poklad. K němu jsme se museli dostat ještě přes temného strážce, kterého pan Alfréd určil na hlídání pokladu. To už pro nás ale s vidinou pokladu byla hračka a na konci dlouhého hledání nás čekala sladká odměna.
Poslední den na nás čekal už jen úklid a cesta domů. Domu jsme se naštěstí dostali i přes komplikace jen s malým zpožděním.
