Letošní podzimák vyrazila Zeeska společně v hojném počtu do míst, kde jsme dlouho nebyli. Naším cílem se staly Toulovcovy maštale a okolí města Proseč. Sraz byl po obědě a v nastálém shonu jsme vyrazili na vlak, který nás všechny zavezl až do Borové u Poličky. Odtud celá Zeeska zamířila pěšky do Proseče. Po krátké odpolední procházce s batohy jsme dorazili až k místu ubytování. Všechny noci jsme přespávali v turistické ubytovně v Proseči. Ubytování bylo nad poměry kvalitní. V teple jsme si dali čaj, vybalili se a vrhli se na večeři. Večer se všichni Zeesáci účastnili programu, kterým bylo kreslení obrázků pro uzdravení. Nedaleko Proseče se nachází záchranná stanice Pasíčka. V této stanici se scházejí zvířata z okolní krajiny, která jsou v divoké přírodě zraněna a lidmi nalezena. Skončit tu může sražená srna i raněný dravec či netopýr. Všichni se tak vrhli do práce a zvířátkám připravili díla plná krásy, které jsme na stanici poslali poštou.
Druhý den zeeska vyrazila na výlet do Toulovcových maštalí. Prohlídku přírodní památky jsme spojili s výletem bez batohů. Proto jsme do nohou dostali skoro 17 kilometrů. I přes nepřízeň počasí jsme viděli mnoho zajímavých útvarů, prozkoumali skalní město a snažili se najít cestu labyrintem. Okolí plné divokých lesů a přírody na nás velice zapůsobilo. Odpoledne jsme se promrzlí vrátili zpátky a vyčkali teplé večeře, na kterou se všichni už velmi těšili. Večer se oddíly sešly ve společenské místnosti, kde s hrnkem horkého čaje v ruce shlédli animovaný film Piseň moře.
Třetí den jsme se rozdělili na tři skupiny. Zatímco mladší vyrazili s Alešem a Matoušem hledat skřítky, starší byli po skupnkách vysazeni v okolí Proseče a hledali cestu zpět s úkoly po cestě. KV mezitím vyrazilo na krátký výlet do Pivnické rokle. Večer byly pro všechny nachystány dílničky – hraní na kytary, divadlo, focení a výroba náramků.
Poslední pořádný den strávil každý oddíl samostatně, všichni ale vyrazili do Litomyšle, jen každý za trochu jiným cílem. o tom ale píše každý oddíl na svých stránkách.
V neděli jsme uklidili ubytovnu a vyrazili na asi desetikilometrový výlet směrem k vlaku do Pusté Kamenice a domů.
Tom
