Je už tradicí, že každý rok v zimě proběhne jednodenní akce, které se účastní všechny oddíly a která se většinou koná ve městě, ať už jako hra, nebo společná návštěva jedné z mnoha atrakcí, které nám Brno nabízí.
Letos jsme malinko netradičně přizvali i rodiče a rozdělili akci na dvě poloviny, z nichž každá probíhala v úplně jiném stylu.
První polovina začala ranním nástupem v Lužánkách, na kterém jsme se dozvěděli, že než zemřel náš drahý zakladatel Zeměpisné společnosti, Antonín Zéeska (ti, co u toho nebyli, zjistí, jak se to stalo v článku o Sněmu), založil společnost ještě jednu. A to takovou, která každý rok udělí velkou finanční částku vědeckému týmu, který zvítězí v soutěži týkající se města Brna.
Rozdělili jsme se na tři týmy, vedené Velbloudem, Klíštětem a Kačerem, a ještě na tři týmy nejmladších pod vedením Honzy, Miža a Vítka, které se účastnily jiné kategorie soutěže. Týmy starších dostaly mapu centra města a tři barevné listy s detailními fotkami některých brněnských památek. Jejich úkolem bylo tato místa poznat, najít a vyzvednout si na nich žeton jako důkaz. Tyto žetony pak směňovali s agenty společnosti za nápovědy, ukazující k místu, kam měly dorazit. Úkol jim však ztěžovali ještě hlídači, potulující se městem, kteří jim mohli jejich žetony zabavit. Týmy mladších měly list jen jeden, s úkoly, které postupně vyplňovali a seznamovali se tak s památkami Brna. Stihli si při tom dokonce i zajezdit na pytli na zasněženém kopci. Úderem půl dvanácté se všechny týmy shromáždily v cílovém místě, kterým byl park Tyršův sad, kde je čekal horký čaj a vyhlášení výsledků. Hlavní cenu, uloženou v trezorku v podobě zlatých čokoládových cihel, nakonec získal Klíštěcí tým. A to už jsme vyráželi před Lužánky, odkud si vědecké týmy rozebrali rodiče. Někteří se vydali na oběd v rámci oddílu.
Po obědě jsme se shromáždili i s některými rodiči u kina Lucerna, odkud jsme dojeli do sídla společnosti Nová Akropolis, neziskové organizace, která se zabývá historií.
Rozdělili jsme se na dvě poloviny – starší společně s rodiči a mladší. Jedna polovina sledovala film, druhá měla mezitím v dílničce možnost namalovat si reprodukci nějakého archeologického objevu. Zejména promítání kreslených antických mýtů mělo úspěch, a to i u vedoucích :-). Než jsme dokončili dílka, byl už skoro večer, a tak se všichni vděčně vydali domů na večeři :-).
Text: Ája ; Foto: Martin
